Velmi hrubý, starší nástin, potřeba verifikace, neexistuje pouze falešné dilema

  • hrubý nástin (upravit doplnit, verifikovat, sjednotit vše, idnes, fb, wallst) pravděpodobně nikdy neuskutečním
  • Apely na zdravý rozum, selský rozum apod., je často pouze fráze, kterou si chceme podpořit svá přesvědčení a kulturní vzory, velmi často nevědomky a mnohdy tak nemusí mít vůbec nic společné s relevancí založené na důkazech.Často doplňujeme citáty a klamnými analogiemi a dopouštíme se irelevantních závěrů na chybných kauzalitách, což je přirozené. I relevantní data si však můžeme interpretovat po svém nevědomky tak, aby zapadala do našeho přesvědčení a kulturního vzoru, což se děje běžně na jakékoliv téma. související: http://www.wall-street.cz/?p=7100

 

  • Peníze nekazí charakter, peníze jen ukazují, kdo jaký má podle toho, na co je kdo použije. Peníze jsou pouze, jako vše ostatní, nástrojem v rukou lidí. Vždy záleží, kdo nástroj drží v ruce. Zákazem nástroje se špatného charakteru nezbavíte. Kuchyňský nůž můžete použít na krájení chleba a nebo jím zapíchnout partnera. Vaše skvostná a dobře míněná pravidla  a systémy mohou zabíjet ve špatných rukou, které si je přetvoří k obrazu svému. Vše si tak lidé přetváří k obrazu svému, ať už se jedná o skupiny či jednotlivce. Tehdy poznáme, kdo jaký opravdu je.
  • Pravda často není pro mnohé důležitá. Důležité je nalézt si nepřítele a spojit se proti nepříteli, který pak může za všechny jejich problémy a jejich vlastní chyby a selhání. Ti, kteří podlehnou, pak často celý svůj mrzký a pokrytecký život stráví obviňováním druhých ze svých vlastních chyb. Valná část radikálních systémů a skupin této lidské vlastnosti umě využívá k prosazení vlastní pravdy a dle svých měřítek pak hodnotí všechny ostatní.
  • Značná část citátů a rčeních mohou být logické klamy sami o sobě či již mohly být v dané době a taktéž se často citáty používají jako logické klamy pro doložení pravdivosti jakéhokoliv tvrzení dle stanoviska či kulturního vzoru, který řečníci zpravidla zastávají, kdy cílem je, pomocí citátu, obhájit jakékoliv předmětné tvrzení, aniž by si uvědomili, že samotný citát nemá vypovídací hodnotu o pravdivosti jakéhokoliv předmětného tvrzení a jeho užití jako důkazní roviny je tak samo o sobě logickým klamem, často pak dovolávajícím se autority. Taktéž se jich mnohdy dovolávají nejrůznější strany zastávající odlišná stanoviska. https://skepticscience.wordpress.com/2018/03/31/klamne-apely-na-rozum-zdravy-rozum-selsky-rozum-dovolavani-se-rozumu/
  • Určovat právním soudem bezpečnost dané látky a její kontraindikace, v rozporu s vědními poznatky (vědeckým konsenzem), je podobné, jako by automechanik rozhodoval o povolení startu raketoplánu do vesmíru či se astrolog vydával za astronoma. Je těžké bojovat s logickými klamy, když jejich obětí může být kdokoli.
  • On je to takový rozvětvený paradox. Lidé často věří na základě logického klamu dovolávání se autority. Na druhou stranu ale autority odmítají a věří na základě svých domnělých představ, pro něž si hledají autority, jenž jsou jich taky obětí či těchto představ zneužívají pro své obohacení, což si jejich vyznavači neuvědomují.
  • To, že to je nenormální, jste si ale definoval pouze sám na základě vlastních znalostí a možností jev pozorovat. Takže to, že nějaký nahodile pozorovaný jev neumím ihned rozpoznat, nejde cíleně vyvolat a ihned změřit, ještě neznamená, že musí být paranormální, ale pravděpodobně to znamená, že nemám potřebné znalosti a prostředky k jeho identifikaci. Takže může být daný jev pro nás méně přirozený, nenormální, protože není běžný a tedy pro nás nerozpoznatelný? Ano. Musí být tím pádem paranormální? Ne, nemusí.
  • Nic není tajemné. To je jen naše nevědomost, co nás děsí a děsy vytváří. Nevědomost bývá sladká. Dejte proto člověku smysl pro konání a nebude mu záležet na tom, co je pravda. Důležitý bude cíl a pocit, že koná dobro. (z připravované fantasy knihy Kapitola II. Kniha Nářků )

  • 🌍👓 Lidé nejsou mnohdy schopni žertovat tam, kde se humor dotýká jejich jakéhokoliv kulturního vzoru, vlastnosti či přisvědčení více než by si přáli a tehdy ztrácejí smysl pro humor a vytváří represe či propadají depresi. Nic nikdy nebude jednoduché. Svázat pravidly humor je nesmyslné a nezbytné je upozornit v klidu, pokud tím někoho zraňujeme apod. Neexistuje falešné dilema. Humor a kritické myšlení. Humor nemusí mít vypovídací hodnotu o relevanci a vzniká často na základě logických klamů, kdy si jakákoliv fakta, ať již relevantní či ne, můžeme vykládat nevědomky pomocí logických klamů tak, že docházíme k irelevantním závěrům a často ke zjednodušením, kdy si tak podporujeme cokoliv, jakákoliv ze stran.
  • 🌍👓 Co je a není dobré? Vše jsou interakce, jež představují nějaké zkušenosti. Kulturní vzory bojují za své představy, jež nemusí často odrážet relevanci. Napadla mě taková tragikomická, paradoxní parafráze vzhledem ke všem kulturním vzorům, protože pro čerta nemáme evidenci a předem ho předpokládáme, chceme-li jej dokázat či vyvrátit, což je logický klam důkazu kruhem, ze kterého tvoříme ad ignorantiam:  Lidé a jejich jakékoliv kulturní vzory se často bojí kritického myšlení jako čert kříže… – Co je a není dobré? Vše jsou interakce, jež představují zkušenosti. “Všichni” bojují za to, co si myslí, že je správné a domnívají se, že bojují proti zlu. To, co si myslíme, že je správné, dobré či zlé, se často může rozcházet s relevancí a kritickým myšlením a nemusí být vůbec pozitivní či nemá či nemusí mít jen pozitivní stránky:

     

  • Sexual world: přirozené pudy a chování lidí jsou často tabuizovány dle kulturních vzorů, konvencí, představ a měřítek lidí, o tom co je a není správné  a často to nemusí a neodpovídá relevanci a následně podléhá i autocenzuře. Přirozené chování druhu má řadu vlastností, kdy lidé nezávisle na pohlaví mají různé potřeby a následně vyžadují různá pravidla, jež posléze vymezují druhým. Hranice je tam pravděpodobně tehdy, když neubližujeme, nevytváříme represe, nepotlačujeme.
  • – vysvětluj, buď inspirací a motivací, nerozkazuj, uč kritickému myšlení a nebuď blahosklonný (blahosklonnost často jen odráží potřebu podpořit svůj názor, jež nemusí odrážet relevanci, útočí na ego druhých a vyvolává pocit pokoření v druhých, což vytváří reverzní psychologii a lidé se často zatvrdí), nevytvářej ad hominem a logické klamy strawman ajn. Ne nutně to znamená, že se blahosklonnost nemůže použít pro pozitivní motivaci, pokud je však tak opravdu zamýšlena a nejsme obětí vlastních irelevantních závěrů o druhých či pseudoscience, iracionality atd. apod.. Neexistuje jen falešné dilema. Podstatné je, že blahosklonnost nemá vypovídací hodnotu o relevanci a jedná se o vyjádření emoce, byť si s ní můžeme podpořit relevantní fakt.
  • kdyby se v celém mém životě nestalo nic z toho, co stalo se, a co jsem mnohdy nechtěl, nemusel bych přijít na některé myšlenky ve chvílích, kdy neustále verifikujete a přehodnocujete veškeré dění kolem sebe
  • běh věcí se mění neustále a podílejí se jak jednotlivci tak všichni a všechny druhy včetně homo sapiens sapiens, jež mylně sám sebe z přírody vymezuje..

 

Michal Křupka (Sisyfos)

  • “Informační toky zmohutněly natolik, že v nich každý najdem potvrzení vlastních pravd, ať už je to sebesilnější blbost.”

  • výrok politici jsou zrcadlem svých voličů nutně neznamená, že jsou všichni voliči zcela stejní jako volený politik či odráží přesně jeho názory, ale může odrážet a velmi často odráží i jejich nevědomost při volbě politiků atd., kdy se na jejich rozhodnutí podílí míra kritického myšlení a tedy schopnost verifikovat předkládané informace politiky i informační dálnicí, vlastními kulturními vzory a tedy přesvědčeními, kdy mohou a jsou nevědomky obětí vlastních i cizích logických klamů či již si interpretují i relevantní fakta nevědomky pomocí logických klamů tak, že dochází k irelevantním závěrům nebo přijímají takové závěry od ostatních, kdy se domnívají, co je a není správné při řešení jakýchkoliv daných problémů, kdy v závislosti na tomto všem pak činí kroky k volbě svých politiků, jež ale právě vzejdou z takovéto společnosti tam, kde neexistuje výuka kritického myšlení, toho, co obnáší, jež by pravděpodobně mohla do nějaké míry zvednout procentuální účinnost při hledání řešení racionálnějších v dnešním nejen informačně propojeném světě. Čím dříve začneme s výukou u našich dětí, tím dříve nás mohou předčít v kritickém myšlení a nalézání racionálnějších řešení na jakékoliv problémy. Neexistuje pouze falešné dilema (lépe definovat)

 

myšlenky

když bojujete za práva žen, jinak orientovaných a vědní skepticismus atd.,  a když některé ženy i jinak orientovaní vyznávají ty kulturní vzory, jež tyto práva a vědní skepticismus určitým způsobem potlačují, snadno se dostanete do těžko řešitelných situací

kdyby se nestalo nic z toho, co stalo se, nemusel bych přijít na některé myšlenky

neverifikovat a nepřehodnocovat myšlenky své i cizí výroky je hloupé

z lidí dělat blbce nemusíte.., často jsou přirozeně obětí vlastních i cizích logických klamů, falešného dilema a moralizují druhé

sami se chytí do pasti, když říkáte takové věci, kterých se bojí, že by mohla být pravda a nebo chtějí věřit, že jsou pravda, poznáte, kdo vás sleduje či kdo před vámi stojí, “wizards first rule”

doufám, že ta stará paní z ústavu dopadla tenkrát dobře a postarali jste se o ni, pokud to nehrála.. !


  • “Papalášem se člověk nestává ve chvíli, kdy poruší psaná pravidla. Stává se jím v okamžiku, kdy ztratí pojem o tom, co je vkusné. Když ztratí soudnost, zdravý úsudek. Když je přesvědčen (aniž by si toho mnohdy sám všimnul), že může víc než ostatní, že je víc než ostatní.” Vít Rakušan

Záleží na tom podle koho vkusné, čího zdravého úsudku a podle čí soudnosti, co hodnotíme. Každý z nás se může dostat a dostává do situací, kdy může víc než ostatní, ať už mu to právo ostatní udělí či ne a je přirozené, že si toho je vědom či nemusí.

Ve výsledku záleží, zda-li něco z toho má vypovídacího hodnotu o relevanci a potlačuje-li lidská práva či jedná jinak iracionálně a následně ubližuje druhým ten, koho hodnotíme či šíří desinformace a iracionalitu, jež často vedou k potlačování práv apod.

Paradoxně se tak můžeme stát také papaláši ve chvíli, kdy rozhodujeme o druhých, zda-li jimi jsou či ne, a co s nimi uděláme, což nás dostane do situace, kdy další strany nás ohodnotí nálepkou, že jsme více než ostatní, právě dle našich úsudků a představ o tom, co je správné a není a též můžeme ublížit nevědomky.

Když už tedy něco takového o papaláštví zmiňujeme, měli bychom raději hovořit o konkrétním iracionálním jednání a přednést důkazy, abychom nečinili to samé, co vytýkáme. Taktéž papaláši se nestávají jen jednotlivci, ale i davy, které jsou vedeny svými představami o tom, co je a není správné ve chvílích, kdy se srocují, aby konaly.

Nicméně bez všech emocionálních reakcí by asi nikdy nevznikla žádná potřebná vlna vedoucí ke změně tam, kde jí je potřeba. Paradox. Již Pythagoras(?) definoval lovce pravdy a jejich vyznavače.


 

Když pomáháte, nemůžete vyžadovat nic zpět, pokud opravdu druhé máte rádi a milujete je, jinak je to byznys a manipulace. I když Vás opustí, chcete, aby byli šťastní a to je mít rád (jistě je ale přirozené jakékoliv chování lidí). Když budou šťastní bez vás, vašich vlastností, tak jim to přejete, přejete jim štěstí a to je láska a to je mít rád bez manipulace a sebelásky výčitkami. To, že to takto vidím, neznamená, chtít aby tací byli všichni, to je nesmysl, byť si to přejete, protože ( viz. každý se někam narodí, kulturní vzory a predispozice) a je těžké pak mít nadhled a brát druhé tak, jací jsou či je motivovat nebo pomoci nezištně, byť může přijít pomoc vniveč.


  • nic není tajemné či spirituální, to je jen naše nevědomost, kdy si nahrazujeme naše tápání ve tmě (to neznamená, že lidem, cokoliv, co vnímají nemůže připadat tajemné či spirituální)
  • to je jen naše nevědomost, jež nás často děsí a děsy vytváří
  • v mém životě existují již od dětství okamžiky, jež si neumím vysvětlit, a jež jsem nikdy u druhých neslyšel a mé jednání bylo založené čistě na podvědomém či instinktivním jednání

Universe theory, v 16ti jsem přemítal o tom, zda-li existuje jiné vědomí, které vnímá náš vesmír odlišně než z naší lidské perspektivy, kdy lidé jsou často obětí vlastní lidské perspektivy vnímání všeho-jsoucího a posléze tyto myšlenky rozvedl na svých zaniklých stránkách filosofuvkoutek.cz , pamatuji se, že jsem tam diskutoval i s lidmi o jejich problémech.


pomstychtivost a nevraživost skrývaná za morálkou

Advertisements