Volné pokračování k: Co je chemie, přírodní a přirozený výběr? (bude aktualizováno a verifikováno, hrubý nástin)

 

téma velmi související:

Vždy bychom měli brát v úvahu, že neznáme predispoziční základy jednotlivců a vyspělost dané společnosti bývá často brzděna právě kulturními vzory a nikoliv výší IQ, kdy jsou daným vzorům vystaveni děti již od narození a generačně si tyto vzory rodiče mezi sebou předávají. Taktéž migrace za lepším je znakem inteligence a nikoliv naopak, což ale nemá vypovídací hodnotu o výši.


Jistě se také často setkáváte s tvrzením, že kdokoliv, kdo svou hloupostí (nejen svou hloupostí atd.) způsobil svou smrt, aspoň obohatil genofond lidstva, to je na Darwinovu cenu či příroda tak vykonala přirozenou selekci či svým jednáním a výdobytky lidé zabraňují přirozené selekci a výběru atd. apod.

Pojďme si tento mýtus v krátkosti zjednodušeně rozporovat:

“Evoluci nezajímá, obohatil genofond, příroda vykonala” je klamná perzonifikace. Dané prostředí ovlivňujeme , jsme součástí a zajímáme se o interakce s prostředím. Díky vyvinutému mozku, jež jsme získali adaptací na dané prostředí, mnohem lépe než jiné druhy. Homo sapiens sapiens se zajímá, jak jsme přispěli a jak přispět, což utváří evoluci (naše interakce) s daným prostředím, které ovlivňujeme a jež ovlivňuje nás, což vede a může vést k různým kauzalitám (k vyhynutí druhů, adaptaci atd.).  rozvést. (verifikovat s emergencí, hraniční mez? ) Kauzality genomu neznáme plně, jaký článek, interakce bude důležitá nepůjde pravděpodobně zcela nikdy predikovat.

Dále jen

Podprůměrný člověk může mít geniální dítě a nadprůměrných kvalit a stejně tak nadprůměrný člověk dítě hloupé a podprůměrných kvalit. Tato kauzalita platí i ve smyslu “zla” vs “dobra”, kdy nemůžeme soudit děti za své rodiče či tvrdit, aspoň se obohatil genofond a neměl děti atd.  Taktéž “hodní” mohou mít “zlé” potomky a naopak “zlí” hodné atd.

  • Naopak může být jakýkoliv čin i ochuzení genofondu. Existuje mnoho kauzalit a lidé si vytváří falešná dilemata. Kauzality genomu nejsou doposud přesně známy. Pokud tedy jako druh homo sapiens sapiens samozřejmě nedokážeme zvýšit prevenci a zabránit ztrátám, můžeme (ne nutně) nakonec i vyhynout. Stejně tak ztráta jedince či jedinců, kdy by jejich potomci způsobili ohrožení našeho druhu či daná ztráta vést k degeneraci rodu, může být paradoxně pozitivní.
  • Předem však cokoliv predikovat nelze a prevence je důležitá, protože jsme obětí ad ignorantiam. Dalším paradoxem je, že i budoucí ohrožení druhu může být zkušenost důležitá, jež povede k nějaké nutné změně, o kterou můžeme přijít, pokud prevenci před ztrátou jedince nezvýšíme. Existuje velmi mnoho kauzálních vztahů, kdy se dopouštíme chybných sarkastických výroků o obohacení genofondu apod.
  • Existuje tedy nějaký evoluční proces, jež je stále ovlivňován a měli bychom být opatrní ve výrocích o tom, co je a není obohacení, dobré či špatné nebo na Darwinovu cenu v sarkastickém smyslu pojetí (lépe formulovat) apod. téma související :

Příklad z diskuze ohledně modifikace komárů apod.: 

Poručíme větru, dešti… pápá přírodo… Evoluce je tu miliardy let a člověk si na ni bude hrát? Hodně štěstí…” (autor již neznámý)

Chyba. Člověk si na nic nehraje, ale jako živočišný druh má své interakce v prostředí jako jiné druhy a to je příroda. Homo sapiens sapiens činní pouze to, co jiné druhy v daném prostředí.

Člověk je živočišný druh a tak jako každý jiný druh bojuje s dalšími svými možnostmi, které získal adaptací, což vede v prostředí mezi druhy k neustálému zániku i vzniku druhů nových. Je chybou oddělovat druh homo sapiens sapiens.

Tímto způsobem jsem nad tím nikdy nepřemýšlel… Ale jedna věc – člověk dělá chyby… takže pokud ho tyto hrátky s genetikou začnou bavit, může udělat chybu, která ohrozí nebo dokonce vyhubí celé lidstvo… Ano, mám hodně rád sci-fi.

Samozřejmě a o tom se můžeme bavit, jaký to bude mít vliv. Každý druh tedy dělá chyby či vytváří nehostinné prostředí pro jiné druhy, ať už vědomě či nevědomky. Budou např. sarančata méně spadat do přírody či jsou proti přírodě? Stěží. Takto bychom mohli pokračovat mnoha příklady dál.

Interakce homo sapiens sapiens s daným prostředím mají na něj nějaký vliv, který si často zprvu neuvědomuje. Má však tu adaptační výhodu vyvinutého mozku, že může adekvátněji a rychleji reagovat na změny ve svém prostředí, ať již je zapříčinil vědomě či nevědomky nebo jejich příčinou nebyl.

Otázkou jistě je, zda-li to bude stačit a pokud ne, tak jako každý jiný druh vyhyneme.

volné pokračování (nutno verifikovat)

  •  “Evoluci nezajímá”, přírodu nezajímá apod., je klamná perzonifikace, my ji utváříme, jsme součástí a zajímáme se o interakce s prostředím, díky vyvinutému mozku, jak jsme přispěli a jak přispět, což utváří evoluci (naše interakce). Co je chemie, přírodní a přirozený výběr?

*Určitě by někdo mohl začít oponovat statistikami na podporu nějakého svého kulturního vzoru a uplatnění nároku na své tradice, území, blahobyt, kulturu apod., kdy pak vznikají různé statistické sylogismy (logické klamy), které se dají lehce rozporovat, protože nikdo neví komu se narodí, ale to už bych zabíhal daleko.* (více pod čarou v článku Uprchlíci a migranti, mizení teritoriálního kriteria a multikulturalismus)*

Pro přežití druhu homo sapiens sapiens je potřeba jedinců průměrných i podprůměrných ajn., kteří zajišťují tu valnou část lidské produkce, kterou by jiní nevykonávali a člověk nadprůměrný pak nemohl této síly využít. Tato rozmanitost a umění právě využít každého jedince, byť jen na mytí záchodu k zajištění lepší hygieny, zajišťuje úspěšnost druhu homo sapiens sapiens, kdy stále platí, že i ten umývač záchodů nebo hlupák, jemuž nebylo dáno, “zlý” člověk atd. apod., může mít nadprůměrné dítě atd. a naopak a zároveň přispívají druhu homo sapiens sapiens různými způsoby, které zkusím dále zkráceně a jednoduše definovat.

Kauzalit, které tak zajišťují úspěšnost druhu homo sapiens sapiens, který má nejefektivnější způsob zajištění podmínek pro svůj pokrok a přežití, kdy se tak na něm podílejí všichni jedinci různým způsobem, je mnoho. Paradoxně i jevy negativní jsou zkušenosti, z kterých se učíme a nebýt jich, stěží bychom mohli přijít na mnoho objevů.

Homo sapiens sapiens se tak umí učit ze svých chyb a bojovat s negativními vlivy a lépe se uzpůsobovat a tak nelze brát negativní vlivy ve společnosti jako nepotřebné, ale veškeré negace i pozitiva jsou zkušenosti, z kterých se homo sapiens sapiens neustále učí a vedou ho k tvořivosti, novým myšlenkám, objevům, evoluci v chování i myšlení atd. apod.

Taktéž i kauzality genových sekvencí toto  vše umožňují (ve smyslu fyziologickém atd.), vedle vlivů a jevů výchovných, kulturních vzorů, společenských atd. a všem jedincům homo sapiens sapiens se mohou narodit různí potomci, kteří budou mít různé chování a využití pro druh homo sapiens sapiens a přispějí druhu různou zkušeností.

Nikdy nevíme a neumíme určit kdo a kde se narodí a jakým způsobem se bude podílet na pokroku, jaké genové sekvence budou třeba, jakou negací i pozitivem obohatí druh homo sapiens sapiens či již, jakými zkušenostmi, z kterých se  bude učit díky adaptací značně vyvinutému mozku. Je tak velmi zavádějící tvrdit, který “článek” (zkušenost) je potřebný či nepotřebný.

Personifikace přírody a názory na obohacování genofondu jsou tak často velmi mylné.

Paradox spočívá v tom, že i to je pro druh homo sapiens sapiens přirozené a může se z toho učit.

Pravděpodobně tak žádný jedinec z druhu homo sapiens sapiens de facto není obyčejný a neví se, který potomek druhu nás posune dál a jaké zkušenosti jsou nutné k pokroku, z kterých se homo sapiens sapiens stále učí a rozvíjí. Pravděpodobně tak všechny zkušenosti a jedinci jsou důležití. Teď bych díky tomu mohl rozvinou paradoxy vracení do minulosti, ale to nechám na jindy.

Domnělá selektivita se pak jeví již v jiném světle a to, co platí pro jiné druhy v přírodě, které právě nedostali adaptačním cyklem takové výhody, nemusí platit pro homo sapiens sapiens. Možná právě proto je druh homo sapiens sapiens v žebříčku druhů tak vysoko a nemusí se spoléhat na selektivitu uplatňovanou u jiných druhů v přírodě, ale naopak umí využít všech jedinců a zkušeností pro svůj pokrok a přežití druhu.

Příklad logického klamu: “Každý savec na téhle planetě se instinktivně snaží žít v rovnováze se svým okolním prostředím na rozdíl od člověka”

Neustále různé druhy zanikají díky jiným a vznikají druhy nové. Taktéž pokud se druhy přemnoží, mívají obrovské dopady na biodiverzitu. Jedná se o neustálý cyklus. Naopak homo sapiens sapiens má díky své adaptaci, značně vyvinutému mozku, schopnost si svůj vliv do nějaké míry uvědomovat a snahu svému vlivu do nějaké míry bránit či mírnit dopady a uvědomovat si důsledky svého počínání, kritizovat je a současně do nějaké míry napravovat.

Čím více jsme vyspělejší a posunuli jsme se v myšlení díky znalostem, tím více jsou tyto snahy znatelnější, byť se do značné míry i zneužívají, což je také naší přirozeností.

Vše jsou tak zkušenosti, kterými si procházíme a učíme se z nich a nepoznat je, je jako nepoznat, jak něco dělat lépe a jak něco nedělat. To je přirozený vývoj díky našemu mozku, jímž se posouváme dál schopností se učit.

Pokud způsobí náš druh nějakou dramatickou technologií vyhynutí druhů i svého, bude to přirozený cyklus a jako druh zanikneme (a nemusí to nutně znamenat, že jsme byli špatný druh, ale, že jsme prostě jako druh selhali v boji o přežití) a vznikne pravděpodobně druh další, byť třeba i na jiné planetě.

Pokud se tam dřív nedostaneme sami, abychom planety teraformovali, což je opět snaha druhu o přežití, kdy nevíme, zda-li planetu nezasáhne vesmírné těleso, v budoucnu nedojde ke kolapsu v sluneční soustavě atd. apod.

Darwinova cena, obohacení genofondu apod. iracionální falešná dilemata: (rozvést)

Témata značně související:

(jedná se o velmi hrubý nástin – bude aktualizováno, stylizováno do smysluplné formy, verifikováno a doplňováno o příklady z praxe, další relevantní důkazní rovinu a fakta)


Další odstavec o evoluce je chybné přemýšlení oponenta, protože naše všechny interakce mohou právě vést k dalšímu křížení, kdy toto křížení jež je rozmanité opět přispívá k lidskému genomu a to v jakákoliv positivních i negativních, ale nikdy dopředu nevíme, jaká interakce a tak se vše prostě děje a představy o obohacení jsou velmi chybné:

 

Miroslav Kohoutek Darwin . .

1

Manage

Hide 12 Replies
Stanislav Stupka
Stanislav Stupka Jak to myslíte?

Manage

Miroslav Kohoutek
Miroslav Kohoutek evoluční algoritmus

Manage

Stanislav Stupka
Stanislav Stupka Můžete to nějak rozvést?

Manage

Miroslav Kohoutek
Miroslav Kohoutek božínku . . .

Manage

Stanislav Stupka
Stanislav Stupka Jak se vypořádáte s tím, že jakýkoliv takový jedinec může mít silné potomky? Jak se vypořádáte s dalšími kauzalitami od různých kontraindikací na léky až po všemožné jiné kauzality?

Manage

25w · Edited
Stanislav Stupka
Stanislav Stupka Nemáte de facto v ruce nic, čím byste obhájil své důkazní břemeno algoritmu. Co chcete dokázat? Obohacení genofondu (to rozporuje již předešlý odstavec) či na co se snažíte poukázat? Kauzality genomu nejsou doposud známy nehledě na předešlé. Mám pocit, že se zde jedná o překrucování adaptace či Darwinovy teorie, ale třeba mě vyvedete z omylu.

Manage

Miroslav Kohoutek
Miroslav Kohoutek jedinec, který se zabije prostě silné potomky mít nebude, je to tak těžké pochopit? prostě evoluční algoritmus, jedinec, který nemá potomky pro evoluci neexistuje . . . co chcete ještě vysvětlit?

Manage

Stanislav Stupka
Stanislav Stupka Jedná se o nemoc, ze které se může vyléčit a další jiné kauzality. Potomky může již mít a dále může mít, pokud zvýšíme prevenci. To, že se zabije, samozřejmě znamená, že další mít nebude. Kde vidíte evoluci? V tom, že se zabije a již další potomky, jež by mohli přispět k evoluci, mít již nebude? Je tedy evoluce i degenerativní proces?

Manage

25w · Edited
Stanislav Stupka
Stanislav Stupka Pokud jako druh nedokážeme úspěšně bojovat s jakoukoliv danou chorobou apod., nějak tím můžeme ovlivnit proces evoluce, takže ano. Samozřejmě může mít i slabé potomky či takové, jež budou ohrožením druhu. Existuje tedy nějaký evoluční proces, jež je stále ovlivňován, ale předem předpokládat cokoliv nelze a prevence je důležitá. Jen jsem se obával toho, že se stále setkávám s tvrzením falešného dilema o obohacení genofondu, kdy se používá Darwin, což se ve Vašem případě pravděpodobně nejedná a proto jsem se zeptal, jak to myslíte.

Manage

25w · Edited
Miroslav Kohoutek
Miroslav Kohoutek vidím, že vůbec, ale vůbec nechápete evoluci, proto, než další debatu o ničem, si přečtěte knihu Jak se dělá evoluce, je to takový docela dobrý souhrn pro laiky, kde je jasně a na příkladech uvedeno, jak to chodí a že evoluci nezajímá, jak kdo mohl přispět, ale jak přispěl . . . https://www.zbozi.cz/…/jak-se-dela-evoluce-labyrintem…/Manage
Stanislav Stupka
Stanislav Stupka [edit] Knihu mám doma, díky. “Evoluci nezajímá” je klamná perzonifikace, my ji utváříme, jsme součástí a zajímáme se o interakce s prostředím, díky vyvinutému mozku, jak jsme přispěli a jak přispět, což utváří evoluci (naše interakce) s daným prostředím, která ovlivňujeme a jež ovlivňuje nás, což vede k různým kauzalitám (k vyhynutí druhu, adaptaci atd.). Stejně tak přírodu nezajímá apod. Minuli jsme se pravděpodobně v tom, kdo co předpokládá čí míní k danému tématu.

Manage

25w · Edited
Miroslav Kohoutek
Miroslav Kohoutek to je možný, tak dosmrti dobrý
Advertisements