Skeptik a náboženství II, kritické myšlení, kulturní vzory, bludný kruh – circulus vitiosus & ad ignorantiam, klam víra v nevíru (závěr)

Téma související:

Úvod:

  • 🌍Kritické myšlení nikomu nebere jeho osobní víru ani se z nikoho nestanou “Vulkánci”. Kritické myšlení dává prostor pro nevím tam, kde ostatní bez validních důkazů či bez relevantních důkazů (mimořádných důkazů odrážející evidence-based bez interpretace pomocí logických klamů, ať už často nevědomých na základě retrospektivy mozku🧠 či vědomé manipulace), jsouc přitom často oběťmi nevědomých logických klamů,  předem předpokládají smysl pro svou existenci, jíž obklopují vírou v cokoliv, ať již v jakéhokoliv Boha atd. apod., proti čemuž logika však nic nenamítá. Předpokládat můžeme cokoliv, byť jsme přitom často obětí logického klamu důkaz kruhem a ad ignorantiam, ale kritické myšlení nevytváří represe či by nemělo vytvářet represe na základě těchto vír v podobě kulturních vzorů či jejích částí, na základě nichž lidé tvoří legislativu či pravidla, jež lidská práva poté různě potlačují.

William Maillis v uvedením sestřihu videa https://www.facebook.com/JuiceMY/videos/10155278672372714/, ať už je či není velmi chytrý či výroky pochází od někoho jiného, je obětí logického klamu důkazu kruhem a ad ignorantiam. Omyl spočívá v tom, že Boha musíme nejdříve předem předpokládat, aniž pro něj máme validní důkaz a teprve poté ho dosazujeme do jakékoliv teorie, proč by měl existovat viz

Jakékoliv předem předpokládané tvrzení, pro nějž nikdo doposud nepřednesl mimořádný důkaz, můžeme považovat za neprůkazné jako např. i o “Bohu”. Logický klam důkaz kruhem, jehož jsme často obětí nevědomky, spočívá v tom, že Boha či cokoliv musíme nejdříve předem předpokládat, aniž pro ně máme validní důkaz o existenci (mimořádný důkaz odrážející evidence-based bez interpretace pomocí logických klamů, ať už často nevědomých na základě retrospektivy mozku či vědomé manipulace)” a teprve poté Boha či cokoliv dosazujeme do jakékoliv teorie, proč by měli existovat.

  • už samotné vyjádření “Bůh neříká, říká, nevíme apod.” je logický klam circulus vitiosus, kdy musíte předem něco předpokládat  bez mimořádného důkazu existence (Boha, špagetové monstrum, etc.) a rovnou tomu přiřadíte nějaké vlastnosti, co by to mělo dělat, a jak by to mělo vypadat

U takového tvrzení bez důkazů, jež se snažíme vyvracet i potvrzovat (s moderní dobou často pomocí stále komplexnějších teorií), jsme obětí logického klamu důkaz kruhem a následně často ad ignorantiam, když ve své logice tvrdíme, že dané neexistuje, protože jsme nepřednesli mimořádný důkaz o existenci či existuje, protože jsme nepřednesli důkaz o jeho neexistenci.

Samozřejmě ten, kdo první přišel s daným mimořádným tvrzením, by měl přednést mimořádné důkazy a do té doby jeho tvrzení můžeme pokládat za neprůkazné (např. i o Bohu).

 

  • Tvrzení “Bůh existuje, protože jste nepředložili relevantní důkaz o neexistenci” či “Bůh neexistuje, protože jste nepřednesli důkaz o existenci”, je ad ignorantiam (klam oslovující nevědomost).
  • Chtěl-li bych však rozporovat či potvrdit takové tvrzení, pro které neexistuje validní důkaz, byl by to zas logický klam důkazu kruhem (bludný kruh – circulus vitiosus, kdy chceme potvrdit či vyvracet tvrzení, pro které nikdo nepřednesl mimořádný důkaz) .
  • Skeptik by k takovém tvrzení měl tedy přistupovat tak, že k němu zatím nikdo nepřednesl mimořádnou důkazní rovinu a do té doby jej může považovat za neprůkazné.
  • Skeptik, jež v dané věří, by se měl následně vyvarovat šíření tvrzeních, pro které nemá validní důkaz a jeho víra by měla být věcí osobní, protože může sebe i ostatní uvádět nevědomky v omyl.
  • Mezi tolika kulturními vzory, jež nás ovlivňují, je to tedy skutečně Sisyfovská práce, udržet si tvář skeptika a potírat mýty, bludy, konspirace či desinformace a proto i vědecký skepticismus varuje před tím, i ověřuje následně, aby studie nebyly ovlivněny kulturními vzory a byly posuzovány na základě evidence-based a následně též interpretovány bez logických klamů na podporu různých přesvědčení a tedy, jaké důkazy se přednáší, a jak se interpretují fakta (i relevantní) tak, aby interpretace neobsahovaly nevědomky logické klamy na podporu jakéhokoliv přesvědčení a tím jsme nedocházeli k irelevantním závěrům pomocí relevantních fakt.
  • Kritické myšlení tak vyžaduje často velké sebezapření, kdy relevance odporuje našim přesvědčením a kulturním vzorům, jež si nevědomky podporujeme logickými klamy na základě přirozeného fungování mozku, jež se ztotožňuje i s informacemi, které se utváří již od narození právě přijímáním informací z okolí (kdy si již mozek mohl a často vytvoří chybné kauzality při pozorování čehokoliv pomocí logický klamů a přijímá samozřejmě logické klamy či irelevantní data z okolí, jímž se tak učí), kdy se tak následně nevědomky ztotožňujeme s obrazem v mozku, který kauzálně vyhodnocuje současný pozorovaný jev (informaci, cokoliv) retrospektivně na základě právě přijímaných informací z minula a ovlivňuje tak nevědomky naše hodnocení při utváření závěrů na cokoliv.
  • 👓🌍🌅✍️To, že badatelé dob minulých, dnešních či budoucích měli, mají a pravděpodobně budou mít svou náboženskou víru, neznamená, že věda je způsobena náboženskou vírou či jim kritické myšlení víru bere, ale vše odráží pouze touhu člověka po poznání existenčního smyslu, za který si dosazují cokoliv a čím je doba a poznatky modernější, tím spletitější mohou být jejich logické klamy circulus of vitiosus, kdy si pro předem předpokládané hledají důkazní rovinu.

 

  • Jedná se u skeptika o víru v nevíru v Boha? 

Nejedná se však o víru, ale o výrokovou logiku, pravdivostní výrok a přiklonění k pravděpodobnosti o tvrzení, ke kterému nepředložil oponent potřebnou důkazní rovinu.

Aby mohl skeptik věřit v nevíru, musí Boha předem předpokládat a přistupuje tak na hru logického klamu důkazu kruhem, kdy nás věřící tlačí do vlastního logického klamu důkazu kruhem. Vždy bychom k výroku měli přistupovat jako k mimořádnému tvrzení, pro které nepřednesl oponent potřebný mimořádný důkaz.

Aby takové tvrzení mohl skeptik rozporovat, musí ho již předem předpokládat (což je nesmysl) a jedná se o logický klam důkazu kruhem, jímž se nevědomky klamem. Skeptici i oponenti pak nevědomky přistupují na hru důkazu kruhem a následně z něj tvoří závěry (ad ignorantiam)

Lidé si podporují své víry v nejrůznějších rovinách moderních poznatků, ale skeptik by se měl přiklánět k tvrzením dle předložených důkazů a jakékoliv tvrzení, pro nějž neobdržel mimořádné důkazy, může pokládat pak za neprůkazné.

Rozporovat předem předpokládané, pro nějž nemáte důkazní břemeno, je logický klam důkazu kruhem. Ten, kdo přichází s mimořádným tvrzením (Bůh je) by měl přednést mimořádné důkazy.

Vždy bychom k takovému tvrzení měli přistupovat tak, že nikdo doposud k němu nepředložil mimořádné důkazy. Je úplně jedno, jak dlouho se o Bohu mluví a kdo s takovým tvrzením přišel první. Skeptik by měl vždy k takovém tvrzení přistupovat tak, že pro něj nikdo nepředložil zatím mimořádné důkazy.

Rozporovat takové tvrzení, pro nějž nemáte důkazní břemeno, kdy oponenti chtějí již předem rozporovat něco, pro co důkazy nejsou, je logický klam důkaz kruhem, kdy tak oponenti podvědomě inklinují k logickému klamu ad ignoranitam (nemůžete dokázat, že Bůh neexistuje, tudíž existuje – tak jej rozporujte apod.) a proto i chtějí dané rozporovat (činí tak nevědomky, protože si dané logické klamy neuvědomují).

Jakmile skeptik na tuto hru přistoupí, sám se stane obětí logického klamu důkazu kruhem z něhož může činit také ad ignorantiam (Bůh neexistuje pro neexistenci důkazů) = Bludný kruh – nebo-li důkaz kruhem, kdy chceme potvrdit či vyvracet předem předpokládané, pro nějž neexistují potřebné mimořádné důkazy.

Skeptik, jež neobdržel mimořádné důkazy, může takové tvrzení považovat za neprůkazné a jedná se o výrokovou logiku.

• Co činí skeptik?
Skeptik se přiklání k pravděpodobnosti na základě důkazní roviny.

• Můžeme něco předem předpokládat, víru v cokoliv? Kdy jsme obětí logického klamu důkazu kruhem?
Ano můžeme, ale mějme se na pozoru před tím, abychom nebyli obětí logického klamu důkazu kruhem. To, co předem předpokládáme (víru v Boha, špagetové monstrum, Sněhurku, vyléčení z rakoviny díky nějaké látce atd.), chceme již předem vyvracet či potvrdit aniž máme mimořádné důkazy pro předkládanou víru v cokoliv (abychom tvrzení mohli začít vyvracet, musíme ho předem předpokládat – logický klam důkaz kruhem).

• Jaký postoj by měl skeptik k takovému tvrzení bez důkazů zaujmout, aby se vyhnul logickým klamům ad ignorantiam a důkazu kruhem?
Vždy bychom měli přistupovat k takovému tvrzení, že nikdo zatím nepřednesl mimořádné důkazy k mimořádnému tvrzení. Předpokládat můžeme cokoliv, proti tomu vztahu logika nic nenamítá, ale je to sémanticky prázdné a stáváme se obětí důkazů kruhem ve chvíli, kdy dané již chceme bez důkazů vyvracet či potvrdit (abychom tvrzení mohli začít vyvracet, musíme ho předem předpokládat – důkaz kruhem).

• Kdy se skeptik či oponent dopustí logického klamu ad ignorantiam ?
Následné tvrzení, že dané neexistuje pro neexistenci mimořádných důkazů je zase ad ignorantiam a stejně tak výrok, neexistuje-li možnost vyvrátit takové tvrzení, dané existuje, je ad ignorantiam. (klamy oslovující nevědomost)

Skeptik se tak může pouze přiklonit k pravděpodobnosti, že dané neexistuje, protože pro dané tvrzení neobdržel mimořádné důkazy a je tedy pro něj takové tvrzení neprůkazné. Výrok, že v dané nevěří či neexistuje by měl tedy vysvětlit jako příklon k pravděpodobnosti, kdy nikdo nepředložil mimořádný důkaz.

• Kdy je víra osobní?
Víra je věcí osobní do té chvíle, dokud neovlivňuje závěry našeho zkoumání či pozorování okolí a následně bez důkazů neovlivňuje dané okolí, kdy bychom ostatní mohli nevědomky (na základě ad ignorantiam) uvádět v omyl a proto třeba ani metodologicky správné studie a jejich následné interpretace by neměly být obětí kulturních vzorů.


Chápání interpretace, kauzalit, logických klamů, co obnáší kritické myšlení, umění se nevědomky nezaslepit vlastním přesvědčením, kulturními vzory, emocemi atd., se člověk musí neustále učit a lidé to nezvládají nezávisle na titulu, jak moc je kdo velký příznivec vědního skepticismu atd., což plyne přirozeně z vlastností mozku a proto i existují třeba zaslepené studie. Věda či vědní skepticismus se nezakládá na názorech, ale na evidence-based a neustálém ověřování.


Témata různě související:


 

🌍již pojem neposkvrněné početí je vytvoření negativní asociace, kdy si nevědomky podporují logickými klamy svá přesvědčení. Problém je, když na základě takových přesvědčeních a svých měřítek vytváří represe pro ostatní, kteří je nesdílí. Možnost početí bez fyz. kontaktu pomocí vědy určitě je a technologie, jež dané v budoucnu umožní, pravděpodobně dnes budou mnohým připadat jako božské stejně tak, jako dnešní věda těm národům, jež žijí izolovaně mimo civilizaci.

Zde se dostáváme k meritu věci, kdy si chybně korelují dnešní zásahy vědy do těchto rozmnožovacích procesů jako zásahy do díla Božího. Paradox? Ne, důsledek nevědomých logických klamů. Takový zásah v minulosti se nedá vyloučit, aby lidé nebyli obětí ad-ignorantiam a zároveň nemají mimořádné důkazní břemeno pro předem předpokládané, což je bludný kruh. Tudíž tvrdit něco o existenci či neexistenci je ad ignorantiam.

Däniken třeba zaměňuje mimozemské zásahy s lidskou činností a je spíše zajímavé rozporovat jeho teorie a vést diskuzi s někým jako on, kdo se kriticky postavil vůči dogmatům náboženství a pravděpodobně i dal vzniknout moderním podobám kreacionismu. Rozporovat důkazní rovinu pro předem předpokládané, kdy se zaměňují vědní poznatky či zásahy lidí, může být zajímavé a nebezpečné tam, kde se lidská práva na základě toho potlačují a s takovou ostrakizací se můžeme setkat a setkáváme kdekoliv.


Image may contain: 1 person, smiling, standing

zdroj: FB Ateisté CR, 14.07.2019

Martin von Brünn, “”Myslím že tady nahoře Bůh není.”
Odpověď: “Počkej až ti dojde kyslík.” 😀
Jak to je s Bohem se opravdu dozvíme na 100 % až po smrti. Vše jsou jenom nepodložené teorie, církevní i ateistické…”

Image may contain: one or more people

Myslím, že jste nepochopil pointu. Nejde o to, kdo vše je obětí logického klamu ad ignorantiam, ale kdo na základě svého přesvědčení potlačuje práva lidí a to kdekoliv nejen skrze legislativní rámce.

Martin von Brünn, “Ten transparent se dá teké pochopit jinak:
Duhová vlajka hnutí 4% menšiny, leseb-gayů,…
Nápis, zde není bůh ale šktnutý alláh lásky. => 4% menšina prosazuje lásku neplodící děti…
To by si mohli postit Lucku Bílou a song, Láska je láska. :-P”

Všichni mohou mít děti a taktéž existují adaptační mechanismy, které posouvají reprodukční schopnosti. V neposlední řadě je posouvá i vědecký pokrok vzniklý na základě jakýchkoliv interakcí, jež vznikl i právě díky adaptačním mechanismům stejně tedy jako lidský mozek, jež vědecký pokrok umožňuje a je důležitý pro zachování druhu homo sapiens sapiens. Je důležitá tedy schopnost přežití a rozmnožování kohokoliv a v jakémkoliv věku pro zachování druhu za jakýchkoliv možných budoucích podmínek, jež neznáme, a k tomu právě slouží interakce a adaptační mechanismy, jež umožnily i vědecký pokrok druhu Homo sapiens sapiens. (ex-post edit formulace 18:55 – 19:00 23.07.2019)**

Martin von Brünn, “Jak se od šukání a nešukání dá dostat k rodičkám + 40 let. Ale jeden náš člen turistickáho oddílu měl ve 12 letech sourozence ve starobním důchodu a druhého, který šel právě do jeslí. Jak se říká: Když bůh dopustí i motyka spustí.”

👓🔐🧠🌌(14:23 24.7.2019 update formulace) Nemluvil jsem o rodičkách 40+, ale, že všichni mohou mít děti (tzn. všichni lidé nezávisle na pohlaví a věku a proč tomu tak je a proč tomu tak bude)**. Bůh je logický klam bludný kruh (circulus vitiosus), kdy předem předpokládáte něco, pro co nemáte mimořádné důkazní břemeno a rovnou dané chcete rozporovat či potvrdit.

Martin von Brünn, “Taky mám jednu kamarádku, která se chytne jednoho slova a unikne jí smysl sdělení.
A potom o tom slově vytrženém z kontextu sáhodlouze píše hodně slovy… Pěkný večer. :-)”

Dokazujete reprodukční schopnosti něčím, (Bůh – logický klam bludný kruh), pro co neexistují mimořádné důkazy.

**👓🔐🧠🌌Všichni mohou či budou moc mít děti. Tzn. všichni lidé nezávisle na pohlaví a věku. I vaše ještě nenarozené děti budou moc mít děti či vaši zemřelí příbuzní a je to nezbytné pro zachování druhu a podmíněné adaptačními mechanismy pro lidský druh, kdy lidský mozek vědecký pokrok umožňuje a tedy schopnost přizpůsobit se podmínkám prostředí ve vesmíru.

Všichni mohou mít děti a existující adaptační mechanismy dané podmiňují, které posouvají reprodukční schopnosti i vědecký pokrok vzniklý právě na základě jakýchkoliv interakcí a tedy adaptačních mechanismů, kdy lidský mozek je daného součástí, jež vědecký pokrok umožňuje a je důležitý pro zachování druhu homo sapiens sapiens.

Je důležitá schopnost přežití a rozmnožování kohokoliv i v jakémkoliv věku pro zachování druhu, za jakýchkoliv možných, budoucích podmínek ve vesmíru, jež doposud lidé neznají, a k tomu právě slouží interakce a adaptační mechanismy, jež umožnily i vědecký pokrok druhu Homo sapiens sapiens.

Různě související:


  • Lidské víry, kulturní vzory a přesvědčení jsou často o: “Nejdřív mají úsměv na tváři a rozdávají srdíčka, ale v mozku mají stále kola na lámání nejen lidí…” – a činí tak na základě nevědomých logických klamů a falešné interpretace čehokoliv pomocí nich, jež vznikají díky retrospektivě mozku *3/🧠

17.7.2019 // 13:14

👓Vědní skepticismus a tedy skeptik verifikuje výrokovou logiku nezávisle na svém oborovém zaměření, aby jednoduše nepřejímal jakákoliv tvrzení, nedovolává se autorit ani nevyčleňuje do skupin kvalifikujícím jazykem, což jsou logické klamy (dovolávání se autorit na podporu svých tvrzení používá jakákoli ze stran vč pavědy).

Interpretace textů jakýchkoliv informací je náročná disciplína, kdy jsou lidé často obětí vlastních přesvědčeních a tedy retrospektivy mozku, kdy relevance odporuje jejich kulturním vzorům, jež přejímají od narození.

Napsat na sociálních sítích či vůbec kdekoliv, jakýkoliv text, či cokoliv říci tak, aby se poté nedala informace interpretovat různě pomocí logických klamů na podporu těchto přesvědčení či vyvolat negativní asociaci pro ti nim, není vůbec jednoduché a tudíž by se neměl dopouštět ani strawman, ad hominem atd.

🌐 Kritické myšlení na Wiki je velmi špatně definováno. Někdo evidentně prováděl úpravy, jež zcela míjí pojem toho, co kritické myšlení obnáší a znamená.

U příznivců klubu Sisyfos FB skupiny jsem si všiml do nějaké míry tlaku třídění lidí dle oborového zaměření, jež by se k jednotlivým tématům měli vyjadřovat, což samozřejmě usnadňuje práci a snižuje se riziko vytváření klamné osvěty či tvrzeních, nicméně:

🗝️ Kritické myšlení do nějaké míry chrání před unáhleným přejímáním jakýchkoliv názorů a tvrzení z jakéhokoliv oborového spektra či lépe na úplně jakékoliv téma v životě, kdy učí, co znamenají nevědomé logické klamy a jak vyhledávat, třídit a verifikovat informace (v jakékoliv formě) na relevanci a interpretaci bez logických klamů, kdy i relevantní fakta se dají interpretovat pomocí logických klamů tak, že dochází lidé k irelevantním závěrům a iracionálním řešením u čehokoliv a to je podstatné.

Interpretace relevantních fakt bez logických klamů, abychom nedocházeli k irelevantním řešením či nepřejímali třeba i manipulaci, jež je často tvořena pomocí relevantních fakt, ale vlivem nevědomých či již účelových (manipulace) logických klamů dochází lidé k irelevantním řešením a tvrzením a to převážně nevědomky na podporu svých jakýchkoliv přesvědčení či kulturních vzorů díky retrospektivě mozku*.

V životě je tedy velmi důležité kritické myšlení pro ověřování jakýchkoliv výroků či výrokové logiky, vlastní i cizí na nevědomé logické klamy či již účelovou manipulaci.

Dovolávání se autority či odbornosti je jeden z nejčastějších logických klamů, jehož využívá i pavěda. Proto i např. existují meta-analýzy studií, kdy se z velkého počtu studií v daném oboru vyselektují metodicky slabé.

Vytvářením autorit kritického myšlení dle oborového spektra, se vytváří třída společnosti, jež může mít nějaké důležité vlastnosti kritického myšlení, ale není to pointa toho, jakou úlohu by kritické myšlení ve společnosti mělo zaujímat.

🧠*Retrospektiva mozku:

Myšlenky přetváří svět ať už v negativním slova smyslu či pozitivním slova smyslu (pokud by někdo snad nechápal slovní obrat, nejedná se o telepatii, ale interpretaci pozorovaného okolí všemi smysly, se kterým jsou lidé v interakci, kdy jej následně přetváří), což často neumíme určit na základě našich chybných přesvědčeních a kulturních vzorů či jejich částí, kdy relevance i interpretace odporuje racionalitě, kdy kritické myšlení vyžaduje často velké sebezapření, protože relevance i interpretace čehokoliv pozorovaného odporuje našim přesvědčením a kulturním vzorům.

Tzn. pozorujeme okolí, které si nějak, nevědomky i vědomě nebo něco mezi tím, irelevantně, často nevědomky pomocí logických klamů či relevantně bez nevědomých logických klamů, nějak interpretujeme.

Tzn. náš mozek tak činní a hlavně retrospektivně na základě pozorování z minula, kdy si můžeme i nemusíme uvědomovat z jakých informací či bez jakých informací dochází mozek k závěru, kdy si již mohl utvářet a často utváří chybné kauzality, kdy přejímá jakékoliv informace z okolí od narození či antenatálního (pozn. těhotenství) stavu matky, jež ho ovlivňují (prostředí o nějakých kulturních vzorech, přirozených jevech, vše, co vnímá), které jsme neuměli a ani často neumíme verifikovat či nad verifikací ani nepřemýšlíme, obsahují chybné kauzality, kdy právě přejímáme vzory či informace z okolí a automaticky je pokládáme vědomě i nevědomky za relevantní či racionální či mozku informace chybí a poté nevědomky i vědomě, na základě těchto fyziologických procesů, pro náš druh přirozených, jednáme racionálně či iracionálně nebo něco mezi tím.

Tzn. náš mozek přisuzuje vlastnosti různým pozorovaným jevům či informacím, jež takto posuzuje, hodnotí a hledá případná řešení(vzdáleně podobné jako optické klamy s tím, že informací, z kterých čerpá i nemůže čerpat, trpí nevědomostí a nevědomými logickými klamy, na jejichž základě utváří chybné kauzality, je gigantické množství, kdy si i relevantní fakta může chybně interpretovat nevědomky pomocí logických klamů tak, že docházíme k irelevantním závěrům)

Výsledná řešení či posouzení pozorovaného tak nemusí být racionální, nemusí odpovídat relevanci a můžeme si cokoliv nevědomky chybně interpretovat nejen retrospektivně na podporu našich kulturních vzorů a přesvědčeních.

Mozek je velmi energeticky náročný a tak je takové jednání pro druh homo sapiens sapiens přirozené, kdy unáhlené jednání není nutně špatné, může být podmíněně reflexivní (musíme se rychle rozhodnout) a i ze špatných zkušeností či rozhodnutích se výsledná populace lidí učí a dále nějak rozvíjí, kdy přitom mnohdy opakuje stejné chyby právě na základě míry kritického myšlení ve společnosti.

Neverbální komunikace je jedním s mnoha velkých retrospektivních prvků, z nichž mozek čerpá. Při soužití či socializaci pak utváří řadu společných emocích.

resume: Lidé jednají na základě retrospektivy z minulosti, historie, jež se odráží v přítomnosti, kdy jsou často nevědomky obětmi logických klamů. Nikdo si nevybírá, kam se narodí a co jej bude ovlivňovat, ať už na základě kulturních vzorů, fyziologie a predispozice. Soudit druhé tak vyžaduje obrovskou zodpovědnost, nadhled, vědomosti, značnou dávkou kritického myšlení se znalostí logických klamů a klamné interpretace a retrospektivy mozku.

/pozn.: Pochopení retrospektivy mozku může a přináší schopnost porozumět a vidět ve všem vzory lidského jednání od minulosti po současnost a predikovat věci či vzory budoucí a to i a hlavně na nevědomé úrovni, což pak přináší pro mozek nové možnosti vnímání všeho-jsoucího, kdy posléze “děsíte i sám sebe” ex-post zjištěním svých jednání či rozhodnutí a tedy poznáním, jak tato “mechanika” jev, pracuje na nevědomé úrovni, kdy se rozšiřují možnosti či schopnosti mozku, jež se tak logicky učí lépe rozeznávat vzory a jevy z okolí, jež vnímá skrze smysly právě skrze vědomé pochopení kauzalit retrospektivy.

pozn.: stále se vracím k myšlence, že vše je paradoxně podvědomí, interakce prostředí adaptace vzájemné působení, pochopení těchto vzájemných vazeb, základní logiky, umožňuje objevovat, poznávat a chápat prostředí a tedy vědní obory, jež se jím zabývají mnohem snadněji, definovat a dále rozvíjet

  • Vypozoroval jsem, že hodně lidí ze skeptické komunity (vědního skepticismu) si myslí, že iracionální lidé jsou hlupáci s nízkým IQ. Do nějaké míry to bude pravda dle predispozice každého jednotlivce zvlášť, ale přikláním se čím dál více k pravděpodobnosti, i vzhledem k velkému procentu iracionality nehledě na obor, tituly a jejich počet, že nikdo prostě lidi neučí, co znamená kritické myšlení, znalost nevědomých logických klamů a retrospektivy mozku a tedy to, jak člověk smýšlí, a co jej tedy vede k utváření chybných kauzalit a to i z relevantních dat chybnou interpretací právě na základě nevědomých logických klamů.
  • Vědecký skepticismus by měl být o osvětě a nikoli o kritice, byť osvěta může mnohým jako kritika vyznít, kdy relevance odporuje jejich zažitým kulturním vzorům, přesvědčením a jsou přitom často právě obětí nevědomky vlastní retrospektivy mozku, jež obsahuje řadu chybných kauzalit a řadu jich utváří.

6:53-7:14 28.10.2019

článek – Ateisté ČR: “Postavit se proti těmto představám není znakem netolerance vůči náboženství, naopak, právě toto jsou náboženské pověry, které skutečně škodí, a pro které nelze náboženství jako komplex představ považovat za neškodné. Neodsuzujeme přece náboženství za to, že se nazývá náboženstvím, ale za to, co dělá s lidskou myslí, k čemu nutí lidi a jak ovlivňuje společnost.” (FB – Ateisté ČR)

Důvodem je ad-ignorantiam při hledání smyslu existence a následné nízké kritické myšlení a neznalost vlastních logických klamů, kdy i relevantní fakta si lidé interpretují tak, že dochází či mohou k irelevantním závěrům. Z tohoto plynou různé víry, z nichž se pak vytváří další iracionální důsledky, ale neznamená na to, že různé pověrčivosti, pavědy, jsou důsledkem náboženství, byť tam může být podobnost i někdy odvozená souvislost.

M.M. “Zajímavé téma. Přiznám se, u takové černé kočky stejně vždycky nějak zpozorním.”

Chudák kočka a přitom musela někudy projít. Lidé si často chtějí potvrdit či vysvětlit příčinu jejich pocitů a jevů, aniž by znali jejich původ, což může vést k pavědě (související: Space expansion a Lidská perspektiva vnímání) a následnému potlačování práv druhých. Např.: (zabijeme černou kočku – nosí neštěstí, v minulosti časté – upálíme ženu na hranici za čarodějnictví, etc.)


  • 2015/ Víra a “nevíra” v Boha (staré pojednání)Tvrzením, “ať už někdo věří či nevěří, obojí je víra”, je pouze šalamounsky řečen logický klam ad ignorantiam obohacený o irelevantní závěr:”Věřím, že Bůh existuje, protože nemůžete dokázat opak a to je Vaše víra v neexistenci”, což je ale jen klasický logický klam ad ignorantiam rozšířený o irelevantní závěr a tedy: “Bůh existuje, protože nemůžete dokázat opak a irelevantní závěr: “tudíž je to Vaše víra v neexistenci”…který tak zcela ignoruje základní premisu, že ten, kdo první přichází s nějakým mimořádným tvrzením, jej musí relevantně dokázat, abychom jej mohli pokládat za pravdivé. Stěží budeme předem vyznávat víru v neexistenci něčeho, o čem jsme dosud neslyšeli.To, že je víra v Boha lidí jen všeobecně známá, nic na základní premise nemění a stále bychom k tomu měli přistupovat jako k mimořádnému tvrzení, s kterým přišel někdo jako první a pro nějž nepředložil nikdo dosud relevantní důkaz. Věřící se tak dopouštějí vždy deduktivního klamu důkazu kruhem, kdy předem předpokládají existenci toho, co by teprve měli dokázat a to, co by měli teprve dokázat, již chtějí i předem vyvracet.Důkazní břemeno je tedy vždy na tom, kdo první přichází s nějakým mimořádným tvrzením. Musí mít tedy pro tvrzení mimořádný důkaz. Tudíž to, že někomu nevěřím (ve smyslu – není to pravda) Boha, jednorožce, špagetové monstrum, co řídí vesmír či jakékoliv jiné tvrzení, třeba “jádra z broskví léčí rakovinu”, není významově víra vyznávající neexistenci, protože my předem nemůžeme vyznávat víru v neexistenci Boha, že jádra z broskví léčí rakovinu či vesmír řídí špagetové monstrum, protože jsme se o tom dozvěděli až od řečníka a tudíž pojem “nevěřím ti” není významově vyznáním víry, ale pouze pravdivostním hodnocením předkládaného tvrzení a tedy prosté vyjádřením záporu pro tvrzení, pro které nemá řečník žádný relevantní důkaz.Tudíž se jedná pouze o náš příklon k pravděpodobnosti, ke stávajícím poznatkům, kdy jsme neobdrželi od protistrany důkaz pro její jakékoliv tvrzení, abychom své stávající poznatky mohli přehodnotit, přehodnotit naši realitu a přiklonit se k tvrzení řečníka. Co je tedy nejpodstatnější?Nejpodstatnější je fakt, že se tím věřící stále dopouštějí deduktivního klamu důkazu kruhem, kdy předem předpokládají existenci toho, co by teprve měli dokázat a to, co by měli teprve dokázat, již chtějí i předem vyvracet.Dokazovat tak neexistenci nemůžeme ve chvíli, kdy jsme pro existenci neobdrželi ani žádný důkaz, protože bychom se tím taktéž dopustili logického klamu ad ignorantiam: “Bůh neexistuje, protože nemáme důkaz pro jeho existenci”. z čehož si věřící chybně implikují, že jejich tvrzení existence čehokoliv, je pravdivé, což je ale paradoxně také – ad ignorantiam: “Bůh existuje protože nemůžete dokázat opak” z čehož si dále vytvoří irelevantní závěr, že to je pouze naše víra v neexistenci čí víra v ateismus a vynechají tak ten zásadní fakt, že to byli první oni, kdo s tvrzením přišel bez důkazu a my jsme nemohli předem vyznávat neexistenci něčeho, o čem jsme neměli povědomí a dále tak činit ani nemůžeme neb bychom byli obětí deduktivního klamu důkazu kruhem.Paradoxně nás tím tlačí tak do vlastního deduktivního klamu důkazu kruhem a tedy – abychom mohli vyjádřit vyznání víry v neexistenci Boha,, musíme ho předem předpokládat či již zahrnout do možnosti 🙂 Avšak naše víra v neexistenci je pouze vyjádřením záporu, pravdivostním hodnocením předloženého tvrzení pro nějž jsme neobdrželi relevantní důkaz a nikoliv víra ve smyslu vyznání neexistence, o něčem, o čem nemáme povědomí a předem nemůžeme předpokládat.RESUME:Nevíme, zda-li Bůh existuje či ne a tvrzením jednoho či druhého se dopouštíme logického klamu ad ignorantiam. Nicméně, už když Boha předem předpokládáme, stáváme se obětí deduktivního klamu důkazu kruhem. Předem se předpokládá existence toho, co se má teprve dokázat a to, co se má teprve dokázat, už chceme i vyvracet. Můžeme tak spekulovat o všech možných i nemožných teoriích či zcela vymýšlet víry nové v cokoliv, což nikam nepovede. Následně z těch teorií můžeme činit irelevantní závěry. Formální logikou předpokládat můžeme cokoliv a nelze proti tomu vztahu nic namítat, ale sémanticky je to zcela prázdné.

    Skepticismus není založen na víře, ale permanentním ověřování a dohledávání relevantních faktů a důkazní roviny. Kritické myšlení nám umožňuje snižovat riziko přijímání, jednání nebo myšlení na základě víry, kulturních vzorů atd. Skeptik se tedy bojí toho, že by zůstal stát na chybných tvrzeních způsobených logickými klamy a kulturními vzory, byl jejich obětí a sám sebe i druhé uváděl v omyl. Aby se skeptik tedy mohl přiklonit k pravděpodobnosti a přehodnotit poznatky, potřebuje relevantní důkazní rovinu od někoho, kdo přichází s mimořádným tvrzením. Pro mimořádná tvrzení tak potřebuje řečník mimořádné důkazy bez logických klamů.

    Díky moderní době a racionalitě vznikají stále komplexnější definice se specificky zakomponovanými logickými klamy na podpoření své víry, pro kterou věřící hledají důkazní rovinu. Přirozená potřeba lidí ovlivňovat druhé pak způsobuje, že se nám naše víry a kulturní vzory staly měřítkem všech ostatních, kdy se pomocí logických klamů snažíme druhé ovlivňovat, podrobovat si je a manipulovat s nimi tak, aby se stali součástí našich kulturních vzorů a víry či naopak jsme je mohli odvrhnout, nevpustit do našich teritoriálních kritérií a zachovat si tak svou víru a kulturní vzory.

    V době mizejícího teritoriálního kritéria, kdy je svět propojený mediálně i infrastrukturálně, dochází k nevyhnutelným střetům a prolínání těchto kulturních vzorů, kdy vzniká vyostřený boj o jejich zachování, jejich dominanci i jejich změnu v kulturní vzory nové.



Takže pokud mě právě někdo čte a je slabší povahy, vyznavačem kulturních vzorů atd., tak ať v tento moment přestane číst a jde si užívat toho, co jej naplňuje, těch miliony věcí, co každý den děláte a dávají vám smysl vašeho bytí či existence apod. Ať už si za smysl dosadím Boha, AI, virtuální realitu, hru,kterou hrají dva mimozemšťané (už nevím, kdy a kam jsem to napsal před x lety – možná teď hraji s ní – paradox) či všichni spíme v hybernačním spánku na nějaké kosmické lodi, který virtualizuje náš svět, abychom v něm na oko umíraly a mozek to pobral a znovu se rodili jako někdo jiný a ve chvíli, kdy dorazíme na konec cesty, budeme tím, čím jsme vyrazili na jejím začátku, až se otevřou schránky či  prostě ať už si dosadíte cokoliv, pro co máte třeba i empirická data, tak stejně mi to smysl nedává – i kdyby to bylo jakkoliv a má představivost je asi zřejmě nekonečná – a smysl někde za zády směje se. Pojmu vše do své hlavy a vidím jen miliardu životů, kterou naplňuje vše možné a smysl je dál v nedohlednu, jen je tu pořád těch ca 7 – 9 mld. lidí se svými interakcemi. Smysl mi dává v tuto chvíli jen ona, furt her AA

hm smysl mi dává pozorovat dění, ale to už jsem někam psal, a lot of sims, horizont událostí

 

22b – fine

hope

I got it

we’ll see..

=,, ,,= o/


16:48-52,  2019 10.11 MITvember

16:48-52,  2019 10.11 MITvember

Náboženské kulturní vzory ve společnosti začínají čím dál více vytvářet tlak na jednotlivce různými manipulačními technikami, kdy mají silné finanční zázemí. Mají stále více fašizující tendence na základě svých iracionálních měřítek a pavědeckých představ.  Často vytváří pozlátko morálky i humanity, za kterým se skrývá faleš, lži a manipulace skrze iracionalitu a neznalost vlastních logických klamů a vědních poznatků či jejich znalost  ale s falešnou interpretací na podporu svých  iracionalit.

Tyto tendence přináší mizející teritoriální kriterium (kdy mizí hranice demografické, sexuálních orientací, kulturních vzorů, vědecké, jakékoliv, které bývají omezovány právě iracionálními kulturními vzory či jejich částmi) a jedná se tedy o antropologický proces v propojeném světě, kde mizí teritoriální kritéria a kde kulturní vzory bojují o své zachování a místo: