Kritické myšlení

◘ /update: 8.unora 2018/ Osvícený názor Dominik Feri (politik ČR), jež chce sekularizovat společnost od dojmologií: “Není možné, aby mladé lidi nikdo neučil kritickému myšlení, identifikaci hoaxů, ověřování informací…”, který byl ale autorem článku https://zempliner.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=647512 chybně pochopen, protože samozřejmě lidé netuší, co kritické myšlení znamená, obnáší a tedy malá stať o kritickém myšlení:

Kritické myšlení je znalost logických klamů, kdy nás chrání před jejich nevědomým utvářením i přijímáním každodenně na jakékoliv téma, kdy si relevanci kdokoliv upravuje k obrazu svému, aby si podpořil jakékoliv své přesvědčení či kulturní vzory (jakékoliv – náboženské, politické atd.).
 
Jedná se o schopnost ověřovat vlastní i cizí výroky na logické klamy, ověřovat relevanci a fakta. Tudíž i žádný vědní obor se bez něho neobejde a i proto následně ve výzkumu existují zaslepené studie, abychom se nestali obětí vlastních přesvědčeních, která si nevědomky podporujeme logickými klamy a chybnou interpretací fakt pomocí logických klamů, kdy tak docházíme k chybným závěrům.
 
Ve výuce je to zcela věc nezbytná, která bohužel chybí v dnešní informační době a znalostí, či toho, co kritické myšlení obnáší, oplývají spíše vědci ve výzkumu.
 
Kritické myšlení by se nemělo spojovat s žádným kulturním vzorem (politickým ani náboženským atd.), protože nás právě před nimi chrání tak, aby nás naše přesvědčení nevědomky nevedla k irelevantním závěrům.
 
Kritické myšlení vyžaduje často velké sebezapření, protože relevance právě odporuje často našim kulturním vzorům. Pokud Feri chce výuku kritického myšlení (znalost logických klamů), schopnost ověřovat vlastní i cizí výroky, verifikaci dat, zavést do výuky, je to samozřejmě zcela správně a už dávno takový obor měl existovat, protože žádný obor, žádná studie, žádný relevantní fakt, se bez něj neobejde.
 
Bylo třeba chybou, když ministryně školství Valachová chtěla kritické myšlení spojit s domem demokracie za 100 milionů. Kritické myšlení by nemělo být spojováno s žádným kulturním vzorem, ale existovat jako samostatný obor vhodnou formou již od ZŠ a vstoupit do běžného užívání, znalosti pojmů, toho, co obnáší, stejně jako jiné obory.
 
O směřování daného státu pak rozhoduje míra kritického myšlení ve společnosti, která je nízká i u politiků, kteří z této společnosti vzejdou.
 
Kulturní vzory se utváří na základě našeho pozorování okolí, kdy následně vytváříme představy o tom, co je a není správné. To, co je a není správné odráží tedy naše kulturní vzory, jež vznikly z pozorování okolí.
 
To, co je a není správné velmi často neodráží relevanci, ale pouze právě naše přesvědčení, kdy jsme velmi často nevědomky obětí logických klamů.
 
Kritické myšlení vyžaduje často velké sebezapření, protože relevance právě odporuje často našim kulturním vzorům a proto i ve vědě existují zaslepené studie, metaanalýzy atd. Logické klamy tedy utváříme každodenně zcela běžně na jakékoliv téma a jedná se o přirozenou vlastnost mozku.
 
Logické klamy či iracionalita je každodenním problémem na jakékoliv téma v běžném životě, což nějak utváří poté společnost a dle míry kritického myšlení pak můžeme pozorovat rozdíly ve společnosti a mezi společnostmi, mezi státy atd. apod.
 
V dnešním informačním světě je, domnívám se, zcela nezbytné zavést vhodnou formou výuku kritického myšlení jako samostatný obor, jež by se tak dostalo do podvědomí i povědomí veřejnosti jako samozřejmost, stejně jako matematika či jiné obory, což by pravděpodobně mohlo velmi pomoci lidem v rozlišovacích schopnostech a též by se mohly tvořit skeptické sociální skupiny již od raného dětství.
 
V budoucnu či právě již dnes jsme pozadu a jedná se pravděpodobně o jeden z nejdůležitějších oborů, schopností, jež zná spíše úzký okruh vědeckého skepticismu a výzkumu. (vis. dále jen tvoření tříd.*)
 
Problematika je samozřejmě dalece složitější a paradoxem je, že by se jí musela ujmout nějaká autorita či autority a změny začít prosazovat. Jeví se mi to jako pravděpodobně nejlepší varianta, jež by mohla v dlouhodobém horizontu napomoci procentuálně velmi zvýšit prevenci a nárůst kritického myšlení (ve smyslu vědního skepticismu) ve společnosti.
 
◘ Velkou nevýhodou je, že mnoho učitelů neví či valná většina, co přesně obnáší pojem kritické myšlení, kdy je mylně zaměňováno pouze za edukaci v daném oboru a bude docházet ke střetům kulturních vzorů, kdy relevance bude odporovat jejich přesvědčením či kulturním vzorům (náboženským, politickým atd.).
 
Následky výuky by se projevovaly pravděpodobně do značné míry nejen mezigeneračními střety (dětmi a rodiči, učiteli apod.), kdy by děti začaly zjišťovat, že jejich rodiče atd. jsou často obětí mýtů, bludů a logických klamů, což by jistě vyvolávalo vlnu nevole u mnohých rodičů s touto výukou a další rozpory ve společnosti. Výuka by se dostávala do střetu s mnoha kulturními vzory a přesvědčeními.
 
Nicméně tato negativa se stěží mohou srovnávat s problémy narůstajících dezinformací a iracionality, s problémy mizejícího teritoriálního kriteria, nárůstem objemu dat v propojeném světě.
 
Pozitiva takového učení by se velmi pravděpodobně projevila ve zvýšené náklonnosti k vědním disciplinám a rychlejšímu rozvoji společnosti a to kdekoliv. (další negativní kauzality velkého objemu dat a nízkého kritického myšlení, se projevují na velkém objemu dat špatných i účelových studií atd., kdy objem studií v propojeném světě roste raketovým tempem. Ověřování a výzkum
 
Bariéry padly i díky univerzálnímu jazyku jímž se stala EN (binární, obchodní, vědecký, kulturní jazyk), což přináší velké výhody, jež bychom měli využít a právě taktéž i negativa v šíření čehokoliv. Prevencí by neměla být cenzura, ale edukace atd.
 
Existují samozřejmě další problémy, kdy samotní politici, jež kritickým myšlením příliš často neoplývají a vzešli ze stejné společnosti či jsou voleni ze společnosti s nízkým kritickým myšlením a to kdekoliv na světě, nebudou tyto změny pravděpodobně prosazovat neb nebudou vidět k tomu důvod a pokud ano, budou si je velmi pravděpodobně snažit šroubovat na své kulturní vzory, jako se již děje skrze různá ministerstva dezinformací či tomu nějakým způsobem budou bránit, jako se děje.
 
Nicméně aspoň se o problému stále více mluví a je de facto jedno, kdo a jak se k tématu vyjadřuje. Důležité je, že se mu dostává stále více pozornosti.
 
*1 třídy společnosti další kauzality
۩ ad Elon Musk‏Ověřený účet @elonmusk 24. 12.
 
“So strange that people often believe things inversely proportionate to the evidence. Given a set of possible explanations, why pick the extremely unlikely one!?” Elon Musk (launch Iridium December 23/2017 a lot of people thought they were watching a UFO fly over Southern California)
 
Tento problém bude v propojeném světě s nárůstem objemu dat, moderních technologiích, dynamicky narůstat dál a pravděpodobně se budeme stále více setkávat a setkáváme s tím, že věda či relevance bude a je čím dál více mimo chápání a vznikne či již existuje (existovalo vždy) mnoho tříd společnosti vykládající si, interpretující si poznatky dle svého přesvědčení, kulturních vzorů atd. apod., což sice je a i bylo přirozené, avšak moderní doba – informační dálnice – způsobila a nadále bude způsobovat dynamický růst dezinformací či iracionality, na kterém se bude podílet mnoho kauzalit mizení teritoriálního kritéria. (dále jen: Mizení teritoriálního kriteria a multikulturalismus) (podobný problém nastínil již Isaac Asimov ve své sci-fi Nadace – série Druhá Nadace – Terminus)
 
Advertisements